Jana Tichá

Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti, Zátkovo nábřeží 4, 370 01 České Budějovice

Abstract.
V listopadu 2011 uplynulo 400 let od úmrtí Petra Voka z Rožmberka, posledního mužského potomka proslulého šlechtického rodu. Rožmberkové po staletí výrazně ovlivňovali vnitropolitické události Čech a Moravy i mezinárodní dění ve střední Evropě. Na svém panství v jižních Čechách budovali města, rezidenční sídla i církevní stavby, rozvíjeli hospodářství i kulturu. Rožmberské dědictví jako celek představuje podstatnou a nepominutelnou součást historické paměti a identity českých zemí.

Doba posledních Rožmberků patří k nejvýznamnějším obdobím rozvoje astronomie v Čechách i střední Evropě. Proslulí učenci působili jak na císařském dvoře Rudolfa II. Habsburského, tak zároveň na významných dvorech šlechtických, zejména u rožmberských velmožů. Johannes Kepler, německý astronom a objevitel zákonů nebeské mechaniky, věnoval jeden ze svých spisů o astrologii Petru Vokovi z Rožmberka. Hostem Petra Voka byl i Keplerův předchůdce Tycho Brahe. Anglický učenec John Dee, působící na dvoře Viléma z Rožmberka a známý především jako alchymista, byl význačným matematikem. Dlouhodobé a opakované byly kontakty astronoma a lékaře Tadeáše Hájka z Hájku s Vilémem z Rožmberka. Rožmberská kunstkomora ukrývala pozoruhodné a kvalitní vědecké přístroje včetně výrobků císařského mechanika Erasma Habermela. Rožmberská knihovna byla jednou z největších renesančních šlechtických knihoven ve střední Evropě. Sluneční hodiny na renesančních stavbách z doby posledních Rožmberků ukazovaly čas a zároveň předváděly vysokou úroveň vědy i řemesel.

Téma rozvoje astronomie za doby posledních Rožmberků autorka původně rozpracovala jako libreto výstavy HVĚZDY A RŮŽE aneb Hvězdářství za časů posledních Rožmberků. Konala se ve výstavní hale Hvězdárny a planetária České Budějovice od října 2011 do dubna 2012. Na výstavní panely s barevnými velkoformátovými snímky navazovala jako součást výstavy expozice historických slunečních hodin a hvězdných glóbů ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích (kurátorka Nora Jelínková), novodobé nástěnné zvětšeniny renesančních map severní a jižní hvězdné oblohy od A. Cellaria, modely Keplerových mnohostěnů z ČVUT Praha a armilární sféra zapůjčená Cisterciáckým opatstvím Vyšší Brod. Snímky historických astronomických přístrojů laskavě poskytlo Museum of the History of Science, University of Oxford. Výstava HVĚZDY A RŮŽE byla doplněna přednáškami a besedami pro širokou veřejnost i školní exkurze na Hvězdárně a planetáriu i mimo ni (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT), kratochvilnou kostýmovanou ukázkou měření a pozorování s replikami historických astronomických přístrojů z doby renesance, experimentální show věnovanou alchymii a též veřejným představením nově pojmenované planetky (213771) Johndee objevené na Observatoři Kleť.

Vzájemné souvislosti aktivit posledních Rožmberků a rozvoje renesančního přírodovědného poznání a zejména astronomie jsou tématem podnětným, do šíře se rozbíhajícím a v podstatě dosud nezpracovaným. Záměrem tohoto článku je dané téma nejen nastolit, ale otevřít z několika pohledů a doposud viditelné souvislosti posledních Rožmberků a renesančního rozvoje astronomie poprvé shrnout.

Go to the Previous Page